Slavia Praha vyhrála v sezoně 1964 - 1965 2. ligu a postoupila do 1. ligy a od té doby nikdy z nejvyšší soutěže nesestoupila. Tehdejší trenér "slávistů" František Ipser přivezl do Dvora Králové n/L mužstvo, které bralo utkání jako přípravu na 1. ligu. Červenobílý slávistický dres oblékli: Ledecký, Landa, Lála, Hildebrandt, Smolík,Tesař, Beran, Nepomucký, Veselý, Kadraba, Šindelář, Richtrmoc, Píša.
Domácí trenér Výběru XI. n. p. Tiba Zdeněk Brentner poslal na hřiště tyto hráče: Sirůček, Horáček, Passler, Krejčík, Vonka, Lustik, Beneš, Zrůst, Nývlt, Bartoň, Perman, Ježek. Střetnutí bylo hodně vyrovnané, "tibáci" dokonce ve 20. min. zápasu vedli překvapivě 3:1, ale zkušená Slavia ještě do konce 1. poločasu skóre otočila. Konečný výsledek byl 4:6 (3:5) pro hosty, když branky Slavie vstřelili - 2 Píša a po jedné brance přidali Lála, Richtrmoc, Kadraba a Šindelář. Za domácí byli úspěšnými střelci - 2 Bartoň, 1 Nývlt a Ježek.
Zápas řídil zkušený rozhodčí Hornych, jinak pracovník pod. ředitelství Tiby, na pomezí byli Josífko a Munzar. A jak tehdy napsal dopisovatel do "Zpravodaje Tiby" Václav Tranta, "přihlíželo 2 tisíce spokojených diváků, kteří si přišli opravdu na své, neboť tak výborný fotbal ve Dvoře Králové n/L neviděli plných 20 let."
Dukla Praha s Josefem Masopustem
Po roce a několika dnech se situace opakovala. Do Podhartě sice nepřijela Slavia Praha, ale úřadující mistr republiky Dukla Praha, v čele se svoji největší hvězdou
Josefem Masopustem, držitelem "Zlatého míče" pro nejlepšího fotbalistu Evropy za r. 1962 a střelce naší jediné branky ve finálovém střetnutí s Brazílii na MS v Chile. Tehdy byla Dukla mužstvem evropské úrovně a dokonce v sezoně 1966 - 1967 hrála semifinále PMEZ (dnešní Liga mistrů). Jó, co by dnešní česká ligová mužstva za to dala !!!
Foto: zleva Rödr, Kozinka, Masopust, rozhodčí Gron. Ruku Masopustovi podává Josef Šrajer z n. p. Tiba
Trenér Musil přivezl s sebou (až na brankáře Viktora) to nejlepší, co měl tehdy k dispozici. A tak 7. září 1966 vyběhli na podharťské hřiště Brumovský, Vacenovský, Geleta, Kozinka, Jelínek, Masopust, Rödr, Novák, Dvořák, Čadek, Knebort.
Domácí trenér Výběru XI. n. p. Tiba Brentner měl k dispozici tyto hráče - Sirůček, Horáček, Šturma, Bartoň, Nývlt, Lustik, Josífko, Medvíď, Němeček, Perman, Ježek. 1200 přítomných diváků vidělo opět výborný fotbal a jednozančnou výhru hráčů z Julisky v poměru 0:8 (0:5), když branky vstřelili - 4 Rödr, 2 Masopust, 1 Brumovský a Čadek. Utkání řídila trojice rozhodčích - hlavní Pavelka a na pomezí Gron a Mitiska.
Není bez zajímavosti, že když jsem nedávno kontaktoval Františka Kozinku, dnes již důchodce, tehdy brankáře Spartaku Trnava na vojně v Dukle Praha, který v utkání chytal, na zápas si i po tak dlouhé době vzpomněl slovy, "byli jsme také na prohlídce závodu Tiba pod hřištěm a dostali na památku látku z Tiby".
Obě výše uvedené akce jen dokazují, jak populární byl u nás v 60. letech fotbal, kdy nejlepší kluby přijely i do menších měst v kompletní sestavě a jeho slavní hráči si zahráli s obyčejnými lidmi, kteří každodenně chodili do práce. Dnes jen těžko představitelné a zcela nemožné, že by např. současná Slavia, Sparta, Plzeň a další přijeli do Dvora Králové n/L a zahráli si např. se zaměstnaci Juty, PENNY nebo Kauflandu přátelské utkání.
Pavel Lipták