Obce kůrovce řeší, nabízí se i samotěžba. Problémem je nedostatek sazenic

Dvůr Králové nad Labem

Kůrovcová kalamita se nevyhnula ani dvorským lesům. Nejvíce je zasažen revír Jedlina. Jak informoval Petr Kupský, nový ředitel společnosti Lesy města Dvůr Králové, plošně to odpovídá zhruba 50 % výměry Lesů města Dvůr Králové nad Labem. Pokud se bude letos opakovat počasí roku 2018, tak je ohroženo celé území Lesů města. 

Protože je velký přetlak dříví u dřevozpracujících firem, nemůže město prodávat napadnuté dřevo za takových podmínek, jak by si představovalo. Jeho hlavním úkolem bude, dle slov pana Kupského, zajišťovat odbyt dřeva a především obnovu a výchovu lesních porostů zasažených kůrovcovou kalamitou. 

Heřmanice

V loňském roce vytěžili v Heřmanicích na Jaroměřsku 27 m³ dřeva napadeného kůrovcem. Letos bude muset být vytěženo minimálně 15 m³. Zájemci o palivové dřevo se mohou již nyní hlásit na OÚ Heřmanice. Kůrovec se však nevyhnul ani stromům přímo v obci. Vloni se museli pokácet 2 stříbrné smrky v MŠ a letos čeká to samé modřín a 4 smrky u kostela. Zároveň z důvodu havarijního stavu bude pokácena bříza před OÚ a lípa u mostu v Brodě. Povodí Labe provádí druhým rokem údržbu zeleně na břehu Labe od Slotova do Heřmanic. Po březnové větrné smršti (vichřice Eberhard) navíc přibylo několik vyvrácených stromů. 

Dubenec

V zimě probíhala intenzivní těžba dřeva v obecních lesích v Dubenci. Po kůrovcové kalamitě byli nuceni v lokalitě „Vápenka“ a „Zámecký vrch“ vytěžit celkových 800 m³ smrkového dřeva. Obec sama tak nabízí kvalitní palivové dřevo, stejně jako jiné obce, nejmenší odběr však činí 10m³ dřeva. Po vytěžení budou paseky znovu osázeny. Problém je v nedostatku výsadbového materiálu, a tak se do určitých míst zase vrátí smrk. Pokud se podaří zajistit i jiný výsadbový materiál, bude preferována kombinace borovice a dubu. "Popřípadě se zde nechá nálet břízy. Po několika letech je možné mezi břízy začít sázet duby a buky", sdělil možné řešení nedostatku správných sazenic Jaroslav Huňat, starosta obce.

Na trhu je nedostatek sazenic, zvláště listnáčů, kvůli nečekané vysoké poptávce a také dotačním podmínkám. Samotné sazeničky potřebují dva roky až šest let, než dospějí do stádia, kdy se mohou vysadit na paseku. 

Jaroměř

V roce 2018 bylo vytěženo 14 738 m³ kůrovcového dřeva zejména v části Kašov, kde došlo k silnému přemnožení kůrovce u našich sousedů malomajitelů, kteří nemají zodpovědný přístup k ochraně lesa. Za 1. čtvrtletí letošního roku bylo vytěženo na celé lesní správě 848 m³ kůrovcového dřeva. Prevence spočívá ve vyhledávání kůrovcových stromů, ty včas asanovat, aby nedocházelo k dalšímu rozšíření kůrovce. Při obnově lesa bude Jaroměř žádát o dotace ZISF a samozřejmě i krajský úřad, který nabízí finanční pomoc. "Pokud se budou opakovat tak velká a suchá léta, může se stát, že smrk z majetku města Jaroměře zmizí a bude nahrazen jinými dřevinami," Jaroslav Němec jednatel Městské lesy, s.r.o.

Velichovky

I ve Velichovkách se perou s tímto zákeřným tvorem a stojí je to spoustu sil, neboť rozloha tamních lesů je 53,48 ha. V roce 2018 zde vytěžili 1.230 m³ kůrovce (přičemž plánovaná těžba na celý rok je 550 m³). V roce 2019 (defacto pouze za první dva měsíce) pak již vytěžili 800 m³. Do konce března mělo být vytěženo dalších cca 300 m³ dřeva. Nakonec musel být povolán i těžící stroj ,,Harvestor“, který velichovské lesy na 3 týdny navštívil.

Vytěženo tak budou mít Velichovky na hodně let dopředu. Bohužel to vypadá, že kůrovci po napadení smrkových lesů a jejich následnému vykácení zachutnají i borovice a další listnaté dřevo v lesích. Po dlouhé době a diskuzích se chystá pro občany i samotěžba v obecních lesích. Obec samozřejmě nabízí i klasický prodej palivového dřeva.

Krkonoše lákají na samovýrobu

Své řešení boje s kůrovcem nyní prezentovala i Správa Krkonošského národního parku, která přichází v květnu s výzvou zejména místním obyvatelům – pojďte s pilou do lesa na dříví. Důvodem tohoto netradičního kroku je množství vrcholových zlomů, které po zimě zůstaly v lesích, a blížící se první rojení lýkožrouta smrkového. Lokality s vrcholovými zlomy jsou po celých Krkonoších od nejnižších až partie při horní hranici lesa, a to na celkové ploše 1 300 ha. Celkový objem se odhaduje na 1 000 m³. Aby se snížila šance na další šíření kůrovců po Krkonoších, nabízí proto nyní v samovýrobě kubík dřeva za pouhých 10 korun.

"Všichni si uvědomujeme hrozící riziko šíření kůrovce, který primárně vyhledává oslabené stromy a ty pak napadá. Stromy, které mají po zimě zlomené vrcholové terminály – tedy laicky řečeno špičky – jsou pro něho velmi atraktivní," říká vedoucí odboru péče o národní park Václav Jansa. "Ve snaze brzdit jeho šíření, nyní přicházíme s výzvou lidem na tzv. samovýrobu palivového dřeva na topení. V současné době je možné po dohodě s místním lesním, přijet do lesa a lesníkem vyznačené stromy si vykácet a odvézt. Cenu za kubík dřeva jsme stanovili na symbolických 10 korun. S ohledem na vývoj populace kůrovce má tato akce smysl do konce července," popsal aktuální nabídku Jansa. 

Prvním kontaktním místem pro zájemce jsou územní pracoviště Správy KRNAP, kde se dozvědí podrobnosti a místa, kam si pro dřevo mohou přijet.

Krajský dotační program na kůrovce - i pro fyzické osoby

Královéhradecký kraj začal vyplácet již na jaře 2019 odškodnění pro majitele lesů postižených kůrovcovou kalamitou. První úspěšní žadatele se o podporu přihlásili do 15. 3. a splnili všechny náležitosti programu. Ve všech případech se jednalo o fyzické osoby. Ty získaly dohromady 82 tisíc korun určených na stavbu oplocení nové výsadby. 

V dotačním programu Podpora hospodaření v lesích – asanace kůrovcového dříví však hodlá kraj rozdělit celkem 10 milionů korun. Program je určený pro vlastníky lesních pozemků s výměrou do 50 hektarů. Krajská dotace jim pokryje část nákladů vynaložených na těžbu a přiblížení napadeného kůrovcového dřeva k asanaci nebo právě na výstavbu oplocenek pro ochranu dřevin vysazených při obnově poničeného lesního porostu.

Dotační program je určen pro celé území Královéhradeckého kraje. Netýká se však lesů státních, v národním parku nebo jeho ochranném pásmu a pro obranu státu. 

Žádosti o dotaci lze požádat do konce října. Výše dotace je stanovena na 150 Kč/m³ vytěženého dřeva, respektive na 70 korun za běžný metr vybudované oplocenky. Minimální výše dotace je 5000 korun na jednu žádost a jeden žadatel může získat maximálně 500 000 korun. 

Podmínky programu najdete na dotačním portálu Královéhradeckého kraje.

Kateřina Sekyrková

Zdroj: mudk.cz Zpravodaj mikroregionu Hustířanka, Královéhradecký kraj.