Přečtěte si rozhovor s Petrem Karbanem, městským policistou, instruktorem sebeobrany, učitelem střední školy a nyní hlavně pořadatelem turnaje Boj o šerpy

FOTOGALERIE - Fotogalerie k rozhovoru s Petrem Karbanem, pořadatelem turnaje Boj o šerpy

a další

Zobrazit zmenšené náhledy VŠECH fotografií

Jak vůbec turnaj s názvem Boj o šerpy vznikl?

Všechny soutěže a turnaje na poli sebeobrany bývají hodně kontaktní, a to některým dětem není příjemné. Rádi cvičí sebeobranu, ale na tvrdý souboj se necítí. Takže ani nikoho nenutíme, aby se zúčastňoval soutěží a turnajů.  Ale tak trochu nám to přeci jenom bylo líto.

Řekli jsme si, že uděláme něco, kde si budou moci zasoutěžit úplně všichni: rození bojovníci, ale i ti, kteří nechtějí někoho přeprat nebo zmlátit. Uděláme turnaj, kde nebudou kopy, rány, který nebude kontaktní.  Turnaj, kde vyhraje ten nejmrštnější, nejpozornější, nejšikovnější. Tak vznikl Boj o šerpy.

Ty sis je vymyslel nebo se někde inspiroval?

Není to tak, že bych si to zcela vymyslel. Soutěže s principem ztráty šerpy u pasu existovaly již dříve. Bohužel jsem ale nikde nenašel žádná pravidla, návod, název sportu - prostě nic. Takže jsem 2 měsíce seděl nad pravidly tak dlouho až vznikla soutěž s názvem Boj o šerpy. Potom jsme vše s ostatními instruktory doladili, odzkoušeli a děti to opravdu začalo bavit! Překvapilo nás, že soutěž baví nejen malé děti, ale začalo to bavit i ty 16leté klacky. Vypadá to docela jednoduše, ale je to opravdu fyzicky velmi náročné. BOJ O ŠERPY je zaměřen na fyzičku, stabilitu, ale i na vnímání prostoru okolo sebe. Takže i když mají děti pocit, že si hrají, tak je to plnohodnotný trénink.

Video o turnaji:

Zaregistrované děti přišly v loňském roce na všechny 3 termíny celé série turnajů - to tě muselo potěšit.

Účast na všech 3 turnajích nebyla nutná - účastníci si turnaj užijí, i když se zúčastní pouze jednoho z turnajů. Přesto se všech 3 termínů účastnilo skutečně hodně dětí z celé republiky - a do každého zápasu šli naplno! Výjimečné také je, že titul Šampion celé série může získat kdokoli. To se ukázalo i ve finále turnaje, kam postoupily se stejný počtem bodů hned 3 děti různého věku, děvče a 2 kluci. Mezi nimi se systémem každý s každým rozhodlo o absolutním vítězi celé série.

Takže v tomto turnaji nejsou kategorie?

Ale ano, turnaj je rozdělen do mnoha věkových kategorií na holky a kluky, aby děti nebyly nijak limitované a hlavně aby se poháry a medaile dostaly na co nejvíce malých závodníků. Princip boje o šerpy je ale propracovaný tak, že se mohou utkat 10leté děvče a 15letý chasník a rozhodně to ten borec nebude mít snadné! Mrštná malá ještěrka jej může ze zápasiště hezky rychle vyprovodit. Proto si můžeme dovolit vyhlásit i skutečného absolutního šampiona celé série. Šampionem se totiž stává ten, kdo ve všech třech turnajích získá nejvíce vyhraných zápasů a to může být opravdu kdokoli ve věku 6 až 18 let.

A jak je to s etikou?

I na to pamatujeme. Chceme, aby slušnost, úcta, pozdrav nebo poděkování za zápas byla součástí tohoto sportu, a to nejen vůči ostatním soupeřům, ale i rozhodčím. Mám pocit, že se etika ze sportu vytrácí a proto je potřeba ji dětem vštěpovat. Chceme, aby se jeden druhému neposmívali, ale naopak si pomáhali, a i v tomto individuálním sportu byli stále jako tým.

Jaké chystáte změny na letošní rok?

Pravidla zůstávají stejná, fungují dobře a není třeba je tedy měnit: žádné kopy, žádné údery, prostě jen vzít soupeři 4 šerpy zastrčené za pasem, nevyšlápnout z určeného prostoru a pár dalších už méně důležitých věcí. Je to snadné a každý si to zapamatuje.

Nutné byly pouze dvě změny: první změna je, že všechny turnaje se budou letos konat ve sportovní hale na nábřeží, kde je lepší atmosféra. O tom jsme se přesvědčili při posledním vánočním turnaji. Druhá změna je, že jsme posunuli věkový limit z 15 na 18 roků, protože se chtěli účastnit i starší.

Jak probíhá soutěžní den?

Ráno je od 8:30 hod. prezentace a rozlosování dětí. Utká se každý s každým v dané věkové kategorii s minimálním počtem třech zápasů. Rozhodně se nestane se, že by někdo přijel z 200km dálky, prohraje první souboj a vypadne. Končí se předáním pohárů obvykle okolo 14. hodiny.

Kolik lidí se o turnaj stará?

Turnaj připravuje kompletní instruktorský tým našeho oddílu Self defence team DK, což jsem já, Petra Punnerová, Jarda Novák, Honza Štípek, Pavel Šimon a ti nejstarší z dětí. Zajištění soutěže je opravdu složité, a proto jsem rád, že mi pomáhá i část mojí rodiny – maminka, sourozenci, manželka. Bez všech těchto lidí by turnaje nebylo možné pořádat a velmi si vážím jejich práce a dík patří i všem partnerům celé série turnajů.

Kolik dětí se účastní?

Loňských turnajů se účastnilo několik stovek bojovníků. Samozřejmě nejpočetnější výprava byla z našeho oddílu, jelikož jsme pořadatelé turnaje, ale jsem moc rád, že jsme poznali nové přátelé i z dalších měst jako je Trutnov, Stráž nad Nisou, Frýdek Místek, Liberec a další. Byl jsem z účasti velmi mile překvapen a přiznávám se, že jsem nečekal na prvním ročníku takovou účast.

Jak jste připraveni na to, že jich bude třeba jednou tolik? Zvládnete to?

Rozhodně nepočítám s takovým nárůstem, ale pokud bude účast větší, tak to určitě zvládneme. Patrně by se turnaj časově prodloužil, ale nemyslím si, že nějak výrazně.

Nyní se vrátíme k vašemu oddílu. Jak dlouho už vlastně oddíl děláte? A jak oddíl začal?

Oddíl funguje přibližně 10 let a vznikl vlastně náhodou. Tehdy byl den Integrovaného záchranného systému a pořadatelé od městské policie chtěli nějakou ukázku. Tak jsem si řekl, že s kolegou uděláme sebeobranu. Objevila se řada dětí, kterým se to líbilo. Pak za námi přišly z DDM Jednička, jestli bychom u nich neotevřeli kroužek. Takže se začínalo tam. Potom jsme měli pronajaté prostory od soukromé firmy v budově proti autobusovému nádraží. A když už jsme se nevešli ani tam, tak jsme našli nové zázemí na Slovanech, kde mi majitel Břéťa Lukáš poskytl krásné prostory, kde jsme dodnes.

Kolik tréninkových skupin je? A jak často se trénuje?

Nyní už jsou 2 skupiny pro děti a mládež, které nedělíme podle věku, ale podle pokročilosti. Dělíme je na přípravku a pokročilé, cvičí spolu holky a kluci různého věku. Jakmile začátečník projde zkouškou prvního technického stupně, tak může, ale nemusí přejít z přípravky do skupiny pokročilých. Každá skupina trénuje jednou týdně a před soutěží a turnajem přidáváme další tréninky. Následně máme tréninky pro ukázkový DEMO Team a dospělé. Je toho opravdu dost a znovu musím vyzvednout celý instruktorský tým, protože bez nich by to jednoduše nešlo.

Na turnaje stačí trénink jednou týdně?

Ano, myslím, že to stačí. Děcka jsou šikovná a není je potřeba dusit 3x týdně, nebo dvoufázově, to je u malých dětí úplný nesmysl. Chceme, aby to měly děti jako zábavu, příjemné trávení volného času. I tak si z různých celorepublikových turnajů vozí medaile. Sice pro nás nejsou medaile priorita a je to pouze bonus za poctivou přípravu, ale jsem za výsledky rád nejen za děti, ale i protože je to určité měřítko pro jiné organizace.

Jak vznikla pobočka vašeho oddílu v Liberci?

To jsou kluci, kteří nás sledovali na internetu a po nějaké době nás oslovili, zda by s námi mohli cvičit. A jelikož jsme akreditované středisko MŠMT pro výcvik instruktorů sebeobrany, udělali si u nás instruktorské zkoušky a nyní vedou oddílové pobočky v Liberci a Stráži nad Nisou. Jsou to kamarádi. Momentálně se připravují další instruktorské kurzy a možná vznikne i nějaká další pobočka Self defence team DK.

Ty však nepořádáš jen Boj o šerpy, co ještě chystáš?

Letos v říjnu pořádáme už opravdový turnaj v zápase OPEN Fight SDT, což také není zcela tradiční. Řada dětí se totiž bojí přijímat rány a málokdo se chce nechat ztlouct při své dobrovolné zábavě. Opravdu jim to nemám za zlé, tak jsem si řekl, že uděláme turnaj tak, že budou povinné chrániče, přilba s mříží, kick-box rukavice, chránič hrudi a nohou a bude to takový mezičlánek mezi Turnajem o šerpy a skutečným kontaktním bojem. Budou povoleny údery a kopy na celé tělo včetně podmetů.

A kdo se bude moct zúčastnit tohoto turnaje?

Turnaj bude otevřený, což znamená, že se může zúčastnit znovu kdokoli (registrovaný i neregistrovaný zápasník) a turnaj bude bez rozdílu stylů – tedy určeno pro styly karate, taekwondo, kick-box, sebeobrana a další. Jednoduše - kdo bude chtít.

Nově učíš sebeobranu také na Střední škole Informatiky a služeb. Není to z oddílu, kde máš dobrovolníky naplno nadšené do trénování, pro tebe skok do třídy znuděných puberťáků, které nic nezajímá?

Ale vůbec ne! Otevírala se jedna třída oboru Bezpečnostně právní činnost se 30 studenty a přihlásilo se 90 dětí. Díky vysokému počtu uchazečů už si škola mohla docela dobře vybrat ty, které to opravdu zajímalo a kteří trochu tušili do čeho jdou. Třída se tedy sešla velmi dobrá. A věříme, že i další nové ročníky budou také dobré, protože letos se sešlo asi 100 přihlášek.

Co všechno se v tomto oboru učí a co tam učíš konkrétně ty?

Já učím STV, což je speciální tělesná výchova a sebeobrana. Ale jinak tam jsou samozřejmě standardní středoškolské předměty a navíc právo, bezpečnostní příprava, střelecká příprava, je toho hodně. Dokonce tam učí i bývalý policejní prezident Martin Červíček a další velmi zkušení lidé.

Jaké možnosti budou mít absolventi tohoto oboru?

Absolventi SŠIS oboru Bezpečnostně právní činnost mají možnost po ukončení studia nastoupit k polici, městské polici, vězeňské službě, hasičům nebo třeba na úřady do krizového řízení atd., popřípadě mohou pokračovat na vysoké škole. Nyní je obrovský problém naplnit tabulková místa u policie či městské policie. A my tady vychováváme novou generaci, kterou toto zaměření zajímá, a kdyby třeba i jen třetina z nich zakotvila u bezpečnostních složek, tak by to bylo super.

Děkuji za rozhovor
Jan Holan