Vážení občané města Dvora Králové nad Labem, minulý týden jsme byli informování, že bylo svoláno mimořádné zastupitelstvo města ke dni 31.10.2023. Bylo svoláno hlasy všech opozičních zastupitelů s jediným nosným bodem: „Odvoláním místostarosty Jana Helbicha z funkce místostarosty“.
Věřím jako občan Dvora Králové nad Labem, že všichni zastupitelé našeho města při svém
rozhodování budou mít na paměti úctu k sobě, úctu k druhým (voličům – občanům našeho města)
a stejně jako odpovědnost za konání (či nekonání) - odvolání (či neodvolání) místostarosty Jana
Helbicha, který se za dobu svého funkčního období dopustil mnoha přešlapů, které stály městkou
pokladnu minimálně desítky milionů korun a několik let promarněných šancí. Člověk se sebereflexí,
případně člověk ctící myšlenku o odpovědnosti každého za své konání, by odešel sám.
Místostarosta Jan Helbich tak doposud neučinil, proto bylo z iniciativy opozičních zastupitelů
svoláno mimořádné zastupitelstvo na úterý 31. října.
Nyní je na každém zastupiteli, zda v budoucnu další generace na základě promyšlených rozhodnutí zastupitelů budou toto období považovat za přínosné nebo za období promarněných
let a neproměněných fantazijních ambicí.
Nyní se pokusím zjednodušeně popsat svůj pohled na věc, proč je správné rozhodnutí odvolat
místostarostu Jana Helbicha.
Hlavní politickou stranou, která již 3. volební období vede město Dvůr Králové nad Labem, je politické
hnutí ANO. Je reprezentováno stále stejným starostou v osobě Jana Jarolíma. Do nadpoloviční většiny
jí doplňuje vždy několik členů jiného politického uskupení. V tomto období město vstupuje do 10.
roku kontinuálního období vládnutí, bez zásadních personálních bojůvek, se stejným starostou a
obdobným složením lidí ve vedení města. Nelze se tedy vymlouvat na „tamty předešlé“.
Město má tedy sklízet plody svých dlouhodobých moudrých rozhodnutí. Namísto toho se však město
a všichni jeho obyvatelé zamotáváme do nekoncepčních rozhodnutí, které jsou svými přínosy snad
určené potřebám jiného města a svými nabobtnalými náklady snad jinému, solventnějšímu
investorovi. Výsledkem je pak skutečnost, že městu pak nezbývají finance a energie na udržování
současného majetku, organizací a činností s městem spojenými a ani na realizaci již projektů
vzniklých.
Je třeba si nahlas přiznat fakt, že jako město nejsme bohatí. Ještě přínosnější by bylo si přiznat, že
jsme dokonce chudí. Pokud toto přijmeme, a může nám k tomu dopomoci fakt, že jen v roce 2023 je
plánovaný deficit hospodaření města přibližně 160 mil. Kč, můžeme se začít koncepčně posouvat a
stanovovat priority. Tento deficit znamená, že si musíme dofinancovat přibližně 30 % částky
převyšující naše městské příjmy, a to buď spotřebováním našich rezerv nebo využíváním externích
zdrojů financování – úvěry apod. Z úvěrů pak musíme platit nyní vysoké úroky a celé se to blíží cestě
do dluhové spirály a otázkám kolem samofinancování.
V kontrastu tohoto faktu už není tak
bombastický údaj z minulého týdne sdělený tiskovou mluvčí, který zní, že od roku 2020 do
současnosti, tedy za skoro 4 roky, jsme dle materiálu získali 61,6 mil Kč ve všech možných titulech.
Zbytek je ve formě příslibů či zamítnutých neúspěšných žádostí. Čerstvá informace o získání dotace
na tolik celospolečensky žádanou revitalizaci autobusového nádraží zní skvěle, ale počkejme si na
celkové náklady a průběh stavby. Jak nakonec dopadnou plány na související plánovaný nový přilehlý
parčík, křižovatku, občerstvení atd., uvidíme v budoucnu. Již nyní tam ale vidím dost velký nepokrytý
prostor potřebných nákladů.
V kontextu výše zmíněného je třeba tedy nahlížet i na nedávné, současné a budoucí plány vedení
města.
Jako jeden z největších symbolů poslední doby se stala Mayerova továrna. Zastupuje však několik
dalších investičních položek, které se jí už začínají podobat či které díky svému obdobnému pojetí už
zapadly do zapomnění. A mají kolikrát stejného aktéra a obdobné prvky průběhu.
Právě Mayerova továrna se stala symbolem úsporné, účelové komunikace, maximalizující možné
přínosy stavby a minimalizující její možné nedostatky či dokonce zapírající rizika.
Stala se také
symbolem neukočírovaných nákladů, kdy prvotně komunikované částky se postupem času staly více
než desetinásobné, a prvotní myšlenka se rozplynula v různorodou směsici nápadů, nereflektující
původní myšlenku revitalizace historického objektu. Následovaly fantazie o financování z jiných než
vlastních zdrojů a vzhledem k historickému čerpání pak i tvrdé vystřízlivění a uložením projektu „do
šuplíku“. Neudělení zásadní dotace nakonec bylo snad „ránou z milosti“, kdy pokračování projektu
by město stejně neufinancovalo z vlastních zdrojů a přínos pro chod města by byl velmi diskutabilní,
jelikož stavba by duplovala jiné stávající nevytížené objekty.
Píšu to za svoji osobu s použitím
osobního úsudku navzdory všem studiím, jak skvělé, báječné a samofinancovatelné by to celé mohlo
být. Studiím, které se zaplatili zase z veřejných prostředků a které měly investici ospravedlnit.
Scénář se však často opakuje právě pod vedením místostarosty Jana Helbicha, který má ve své gesci
právě investice a u kterého lze rozpoznat jistý autorský rukopis. Nabobtnalé investiční plány a špatný
poměr možných nákladů vůči celospolečenským přínosům. Z mého pohledu zásadním těžce
pochopitelným problémem je fakt, že právě tento místostarosta je civilním povoláním projektant,
který se svým konáním v pozici místostarosty „utrhl ze řetězu“ a kterému hlavně chybí investor, který
neotáčí každou korunu (a přesto mu stále chybí).
Starosta, civilním povoláním zaměstnanec
finančního úřadu, by zase snad měl mít pojem o finančním hospodaření a trvalé udržitelnosti
hospodaření města, kde je dlouhodobě vedoucí osobou. Pravděpodobně nemá nebo ho není schopný
sdělit interně ani veřejně a ukočírovat z rozumu vycházející směr uvažování.
Celé vedení města se ještě komplikuje tím, že svojí dominancí místostarosta Jan Helbich silně
převyšuje jak druhého místostarostu města Vitězslava Šturmu ze Síly Dvora, tak i starostu města Jana Jarolíma ze
stejného hnutí ANO. Ty se následně stávají co se týče zásadního městského hospodaření a vedení města
pouze sekundanty a z lidí, kteří by měli být spolutvůrci a partnery při tvorbě projektů, se postupem
časů stávají obhájci rozhodnutí – a to bohužel i jakkoliv špatných.
Nikdy jsem nezaslechl nějaké
pojmenování problému, nikdy žádnou omluvu za zpackaný projekt či, diplomaticky řečeno, neoptimálně investované prostředky. Měli tolik možností k sebereflexi, že pokud přijde nyní v
„hodině dvanácté“, budu jí považovat již za neupřímnou, zavádějící a účelovou. A za účel budu
považovat přisátí se k funkci města s následným pleněním rozpočtu projekty, které svým objemem
nereflektují ekonomické možnosti a potřeby města.
Projekt „Mayerky“, který se ve vyprojektované podobě nebude realizovat, spolkl již něco mezi 20-30
mil. Kč, přičemž použitelné bude pouze popsání území. Máme tedy objekty a prostory, které jsou
z velké části určené k demolici a kde je dalším problémem ekologická zátěž v hodnotě přes 100 mil. Kč.
Přestože se o vypsání veřejné zakázky mělo hlasovat již 14. září 2023 na zastupitelstvu města, tak dle
informací paní mluvčí ze dne 11.10.2023 městu nebyl předána dokumentace pro provedení stavby a
ani výkaz výměr včetně položkového rozpočtu. Historicky největší stavba tak měla být předložena
zastupitelům ledabyle na základě nejasných podkladů.
Z materiálů pro veřejnost před vlastním zastupitelstvem mne ještě zaujalo koncipování inflační
doložky a vyhrazená změna závazku – tedy rozšiřování objemu prací. Položky známé z jiných projektů
a realizací se často dají definovat jedním souslovím – pro město nevýhodný průšvih.
Na příkladu projektu Mayerky se jenom utvrzuji, že takto připravené projekty buď měly „napálit“
vlastní členy koalice anebo dokonce i opoziční zastupitele v případě, že bylo třeba jejich hlasů. Ale na
základě Mayerky bylo možné pozorovat, že většina rozhodnutí se dělala na úrovni rady města a
názory, připomínky či hlasování všech členů zastupitelstva nebyly žádoucí.
Dokonce si dovolím tvrdit,
že se účelově nenacházel prostor pro oboustranně přínosnou spolupráci, kde beneficientem měl být
občan Dvora Králové. Dalším možným bodem, proč se takto nekoncepčně na městě pracuje je
plenění rozpočtu přes různé projektové dokumentace, studie atd., kde je použitím běžné logiky jasné,
že na jejich většinovou realizaci nejsou prostředky a běžným rozhlédnutím kolem lze vidět, že
prostředky by byly potřeba investovat jinde na stávajícím, churavějícím městským majetku.
Z výše zmíněných bodů je dle mě žádoucí, aby minimálně místostarosta města Jan Helbich jako
garant investic odstoupil či byl nuceně odvolán a již dále neaplikoval svůj specifický a svérázný přístup
k vedení investiční linie města, čímž dal městu možnost se nadechnout, udělat tlustou čáru za
nepřehledným, neúspěšným obdobím.
A na základě budoucí shody začít pracovat na městě a za
město jako jeden tým s jasně definovanými možnostmi a k nim aplikovanými přístupy. Jsem
přesvědčen, že pro město v současné kondici to je jediné možné řešení jak zčásti opodstatněnou
nevraživost jednotlivých táborů volených zastupitelů „odšpuntovat“ a současný úpadek a městský
šachmat změnit v realistický obrat. Současný stav a tendenci vývoje města bych přirovnal k tonutí –
většina si toho nevšimne, ale končí to jasně – křečovitě se bránící obětí a nezvratným skonem.
Nejen v mých očích je místostarosta Jan Helbich osobou, která městu už může pouze málo
nabídnout, ale zároveň mu může z jeho budoucnosti ještě hodně vzít. Nemá smysl někoho
démonizovat, pouze se pokouším popsat určité popisy dějů a s tím spojené negativní konotace.
Příkladů je nespočet. Je na svědomí každého jednotlivého zastupitele, zda upřednostní společnou
budoucnost před stále si narůžovo prezentujícími plány pár osob ve vedení, kteří společnou diskuzi
a shodu neberou za přínos.
Byl bych rád optimistou a nabyl bych rád dojmu, že naše společná budoucnost má vyšší prioritu než
lpění na pozicích. Je poslední možnost předvést, že konstruktivní přístup k řešení je našim
společným cílem. Pro dobro věci je přínosnější řešit tyto věci preventivně než „expost“ popisovat a
pídit se následným hledáním odpovědí na otázky, proč se tak stalo, kdo za to může a souvisejícím
právním řešením a důsledkům.
S pozdravem a přáním jasné budoucnosti
Ondřej Mikeš Dvůr Králové nad Labem
04.11.2024 - Na interním oddělení městské nemocnice ve Dvoře Králové je opět od pondělí 4. listopadu zákaz návštěv.
25.10.2024 - V pondělí 28. října je zákaz prodeje v provozovnách nad 200 metrů čtverečních prodejní plochy a v některých dalších provozovnách.
21.10.2024 - V železničním úseku Teplice nad Metují - Broumov dojde k prodloužení výluky traťové koleje ve dnech 25.10. - 1.11.2024.
07.10.2024 - V našem kraji už máme pár kilometrů dálnice, takže informujeme o ceně dálniční známky na příští rok: výše ročního poplatku bude 2 440 Kč, měsíční známka za 460 Kč, desetidenní za 290 Kč a jednodenní za 210 Kč.