REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Při povídání o bazaru knih jste mi prozradila, že v současné době máte na prodej zhruba 1500 vyřazených knih. Jak velký je váš knihovní fond?
Naše knihovna má ve svém fondu momentálně zhruba 65 tisíc dokumentů.
A všechny jsou aktivní - tedy se půjčují?
Přes 10 tisíc titulů nebylo od zavedení elektronického výpůjčního protokolu, tedy od roku 2000 ani jednou vypůjčeny, čtenáři o ně nejeví zájem.
Kolik knih u vás každý rok přibývá?
Roční přírůstek činí v průměru 2500 dokumentů.
Jakým způsobem nové knihy získáváte - z jakých peněz platíte nové a jaká jsou pravidla pro darování starších knih do fondu knihovny?
Získávání knih je řešeno převážně nákupem. Vybrané české tituly v hodnotě 6 000 Kč získáváme zdarma z projektu Česká knihovna Mininisterstva kultury. Podporuje se tak nákup vybraných uměleckých děl české literatury. Na nákup nových knih čerpáme z rozpočtu knihovny, který je každoročně schvalován městem, naším zřizovatelem.
Darování starších knih do fondu knihovny je trochu problém. Nejčastěji se s potencionálními dárci domluvíme na osobní návštěvě, kde naše akvizátorka, v současné době paní Horáčková, provede výběr knih, které bychom do fondu potřebovali. Kdybychom měli více prostoru, nebylo by špatné zřídit v knihovně antikvariát. Nevěřila byste, kolik lidí se na nás obrací s prosbou darování knih.
Co rozhoduje o tom, že daná kniha bude vyřazena z vašeho fondu?
Celkový stav knihy, její obsah, duplicita a v neposlední řadě také výše zmiňovaná poptávka našich čtenářů. Fond veřejných knihoven by měl být pravidelně aktualizován, měl by obsahovat pro čtenáře zajímavé a potřebné tituly.
Uvedu jednoduchý příklad z oboru výpočetní techniky. Tyto tituly zastarávají abnormálně rychle. Kterou knihu byste si půjčila pro výuku práce s textovým editorem? Dám vám na výběr z názvů: T602 nebo WORD 2010? Nemusím být vědma, abych věděla, po čem sáhnete.
Co takovou knihu dále čeká?
Možná to bude znít trochu absurdně, ale než se dokument objeví na našich webových stránkách v seznamu vyřazených knih, projde osmero rukama knihovnic. Poctivě se zvažuje každá kniha, každý titul. Krok za krokem to vypadá takto:
1. Titul je vyhledán v knihovním katalogu, podle kterého zjistíme zda, kdy a kolikrát byla kniha půjčena a počet exemplářů.
2. V případě duplicity (multiplicity) jsou fyzicky dohledány ostatní exempláře.
3. Na řadu přichází posouzení stavu knihy včetně jejího obsahu, zastaralost. Multiplikáty jsou vyřazovány, většinou u naučné literatury necháváme pouze jeden exemplář. Multiplicita některých dokumentů je tu ještě z dob, kdy dvorská knihovna byla knihovnou střediskovou. Znamená to, že jsme zásobovali knížkami okolní obce např. Kocbeře, Kocléřov, Dubenec atd. V beletrii toto pravidlo, vzhledem ke školní četbě, platit nebude.
4. Tituly, které byly určeny k odpisu, jsou odepsány z knihovního katalogu.
5. Následuje zapsání do nabídkového seznamu.
6. Knihy se přestěhují do venkovního skladu, kde jsou seřazeny podle tématu a podle přírůstkových čísel.
7. Nabídkový seznam je doplněn o cenu knihy. O ceně rozhoduje opět její stav a obsah.
Zaujala mě pravidla pro vyřazení beletrie s poukazem na školní četbu. Bylo by pro české knihovny asi hodně náročné, pokud by se skladba povinné četby pro školáky razantně změnila.
To je otázka na delší povídání, ale pokusím se ji shrnout do několika řádků. Na základní škole by měly děti číst vše, co jim přijde pod ruku. Hlavně ať čtou a, dle mého názoru, je zcela jedno, co čtou. Upevňují si čtenářské návyky, které zúročí na střední škole. Většina učitelů ZŠ dává dětem možnost libovolného výběru s jediným kritériem, kterým je přiměřenost knihy k jejich věku. S tím si knihovna hravě poradí.
Na střední škole by studenti měli získat přehled o klasické české a světové literature. Tato znalost patří ke vzdělání a bez povinné četby, které se dnes už říká doporučená literatura, to dost dobře nejde. Nebyla by škoda, kdyby dnešní mládež nepoznala dílo například Karla Čapka? Zde snad ani razantní změna není možná.
V doporučené literature bývají také současní autoři jako např. Petra Hůlová, Petr Švabach, Michal Viewegh atd. Od těchto autorů mívá knihovna zpravidla jeden exemplář od každého díla, ale vzhledem k tomu, že mají určeného pouze autora a titul je libovolný, tak ani v těchto případech nebývá větší problem. Občas studenti využijí možnost zámluvy.
Je cena vyřazených knih jednotná?
Ceny nejsou jednotné, ale v každém případě jsou hodně sympatické. Knižní “fajnšmekr” si přijde na své. Cena se pohybuje od 10,- Kč do 100,- Kč.
Existují knihy, které vyhodíte - tedy odvezete do sběru?
Ráda bych odpověděla, že ne, ale bohužel tomu tak není. V posledních letech se ve sběru ocitají převážně jen takové ty brožované sešitky a to ještě jen tehdy, pokud jsou roztrhané. Pamatuji však dobu, kdy jsme odváželi knihy do sběru. A to poté, co jsme přestali být střediskovou knihovnou a okolní obce nám všechny vypůjčené knihy vrátily. Jeden titul jsme kolikrát měli až sedmkrát. Ty knihy opravdu nebylo kam dát a nikdo je nechtěl. Takže jiné řešení vlastně nebylo. Tentokrát věříme, že budou vyřazené knihy z větší části rozebrány.
Máte ve vašem fondu nějaké klenoty, tedy knihy, které již nejsplňují podmínky na půjčení, ale zároveň nejsou vhodné na vyřazení?Slavojka - nejstarší knihy ve Slavoji
Máme. Existuje fond, něco málo přes jeden tisíc titulů, kterému pracovně říkáme Slavojka. Tyto knihy pocházejí z původního fondu Čtenářského a literárního spolku Slavoj založeného v roce 1881. Domů se nepůjčují, ale vyřazení se rozhodně nedočkají. Je to knihovnický poklad.
Pokud se tedy někdo má chuť podívat na vyřazené tituly, které ve velkém bazaru nabízíte, co má udělat? Musí mít průkazku vaší knihovny?
Průkazku mít nemusí, stačí se podívat do seznamů na web nebo přímo v knihovně v oddělení pro dospělé, vybrat si knížky a buď na e-mail nebo osobně nám tento seznam doručit. Knihy připravíme a rádi předáme všem, kteří zapomenutým knížkám opět vdechnou život.
Děkuji za rozhovor
Kateřina Sekyrková
Vaše komentáře |