REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Tento stav je důsledkem nejen neefektivního plánování, které se snažíme i u neinvestičních záležitostí řešit úvěry, ale i chaotičností osob s investicemi spojenými. Reálně zažíváme neúspěšné období v historii našeho města a čas ukáže, jak dramatické toto přešlapování na místě bylo.
Typický styl neboli modus operandi nových projektů našeho dlouhodobého vedení města je takřka vždy identický :
Na příkladu Mayerky se opět dá demonstrovat, že jsme se dostali do bodu 11 neboli na začátek. Megalomanský projekt ve stylu „Jak pejsek a kočička vařili dort“ za více než 1 miliardu Kč je za námi. Optimistické, krajně nerealistické plány a očekávání, přecházející v kolektivní blud, nebyly různými donátory pochopeny a odsouhlaseny, a tak z velkých plánů na vybudování sešlo. Ostatně z vlastních financí, které jsou v současnosti kryté schodky, nám na realizaci chyběla celá výše zmíněná částka.
Obr. 1 Pohled na Mayerovu továrnu z dokumentu „Dvůr Králové – hledání programu pro Mayerovu továrnu a Slavoj“ dokresluje postoj účastníka, který pravděpodobně přemítá, co asi město napadne nyní. Řeč těla mluví sama za sebe.
Drahý začátek
Jako fakt můžeme vzít na zřetel, že nás všechny už Mayerka stála jen v přípravných a projekčních pracích několik desítek milionů Kč, což je několikanásobek kupní ceny. Ty desítky milionů Kč, které chybí, kam se podíváte. Ač plníme fantazie pár jedinců, jsme stále na začátku. Jistý kvalitativní posun tady je, že oproti minulému projektu máme zájem zachovat architektonicky jakž takž zajímavou stavbu, která odkazuje na slavnou dávnou historii města a pracujeme tedy s částečně přiměřenějším zadáním. Hurá!
Asanace potvrzena
Máme tedy stále objekt v centru města, se kterým nevíme, co udělat. Všichni zastupitelé se bohudík shodli, že když už se kontaminovaný areál s jasnou ekologickou zátěží koupil, tak že je třeba ho dekontaminovat. V případě dekontaminace se již dle květnového zápisu pracovního zastupitelstva došlo k závěru, že objekt je třeba dekontaminovat s tím, že předpokládaný termín je třeba posunout až do 31. prosince 2029. Dekontaminace a asanace v předpokládané výši několik desítek milionů Kč má být z velké části krytá dotací a není podmíněna další nutnou výstavbou. Super.
Královédvorské zázraky a volební sliby
Takže toto volební období se můžeme s jakýmkoliv reálným posunem rozloučit. Vzpomínáte, jak jsme ještě v první polovině roku 2023 z úst profesního projektanta a místostarosty Ing. Helbicha slýchávali, jak to celé dokážeme do 2 let zrealizovat včetně vrchních novostaveb s vybavením a tato slova jeho spřízněnci hltali se zatajeným dechem v očekávání zázraku? Rozumní si mysleli své.
Ale aspoň bude „nová náplň“ do nového volebního programu: 1. Zrevitalizujeme Mayerovu továrnu 2. Zrevitalizujeme Tyršovo koupaliště 3. Postavíme byty pro mladé rodiny 4. Postavíme nový krytý bazén, a tak dále až do bodu asi 100. Však to znáte. Jako vždycky. Včetně stejných tváří a bílých košil.
Nyní se ale dostáváme k meritu věci. Opět zástupci města vymýšlí, jak v rámci města udělat obrovskou akci Kulový blesk a přesunout určité organizace do Mayerky.
Hledá se program pro Mayerku
Křečovité hledání využití pro nyní severní část komplexu popisuje v červenci 2024 pro veřejnost zveřejněný dokument „Dvůr Králové – hledání programu pro Mayerovu továrnu a Slavoj“. Zastupitelé města přešlapují na místě a jednoduše: NEVÍ a vymýšlí zatím veřejně nevyřčené. Dokument působí nesourodě, jsou to výkřiky nápadů bez nějaké sjednocující myšlenky či vize. No ale je to přeci jen hledání, vyslovují se nahlas nápady. Jistý posun k realitě od minulých studií Ing. Špačka je však patrný, jelikož jsou alespoň zčásti pojmenována negativa jednotlivých řešení či nápadů.
Obr. 2 – úvodní strana téměř stostránkového dokumentu „Dvůr Králové – hledání programu pro Mayerovu továrnu a Slavoj“
Na základě nového dokumentu původně uvažovaný multifunkční sál až pro 1500 lidí vzal za své. Stejně jako stálá scéna loutkového divadla. Po těchto symbolech omylů už neštěkne ani pes, aniž by stálá scéna kultury – Hankův dům – pociťovala kapacitní či termínovou nedostatečnost. A kdybyste mi nevěřili, stále jsou volné vstupenky na divadelní i hudební představení na celou příští sezonu, stačí si jen vybrat viz kalendář akcí zde.
Maloměstská škatulata
V novém dokumentu se nově zmiňuje kuželkárna, prostory pro stolní tenis, depozitář neboli sklad muzea s ambicemi z něho udělat celoročně přístupné další prostory muzea se studovnou. Své nitky lze dovodit k jednotlivým spřízněncům v radě města, každý jednotlivý účel by bylo při neomezeném rozpočtu dobré realizovat, ale asi se většina veřejnosti shodne, že při takto pravděpodobně enormně nákladném projektu chceme něco více, než kombinovat porážení dřev koulí a studování dvorských historických artefaktů. Objekt by měl sloužit spoustě lidí. Navíc rozpočet města je nejenom omezený, on už nyní před stavbou je deficitní. Další využití jako případné požadované prostory spolků by šlo případně umístit do stávajících prostor knihovny Slavoj (kde však prý nelze postavit výtah), která se má přeci stěhovat do Městské spořitelny (vždyť tak zní i název dokumentu, hledání programu i pro Slavoj). Nebo to už neplatí, nebo kdy k tomuto stěhování má dojít? Stránky www.mudk.cz v sekci Rozvoj informují o přesunu knihovny do čp. 3 dosti mlhavě. Zkrátka – v Mayerce a Slavoji je třeba zaplnit alespoň 4200m2 podlahových ploch a vymýšlí se zmatkovitě a křečovitě čím.
Putovní Jednička
Jedním z nosných témat, u kterých se snaží najít důvod pro přesun, je přesun Domu dětí a mládeže Jednička (dále DDM) do jednoho z pater objektu Mayerovy továrny. Okrajově dokument zmiňuje i přesun DDM do areálu MěVaK v lokalitě bývalých městských jatek (netuším však, proč to je v dokumentu „Dvůr Králové – hledání programu pro Mayerovu továrnu a Slavoj“), ale vzhledem k tomu, že by se zase musel vybudovat nový objekt pro nové zázemí MěVaK, tak to není pravděpodobné. A beztak by se v objektu bývalých jatek našla ekologická zátěž, která by vše zase prodražila, protáhla a území nemá kloudnou zelenou plochu srovnatelnou se stávajícím umístěním DDM.
Opomíjený poklad
Člověk se hned zamyslí, proč se nevěnuje dostatečná péče objektu stávajícího DDM, umístěnému v ulici Spojených národů. Objekt dlouhodobě chátrá, jeho statika je v určitých partiích chatrná, stav se za několik desetiletí bez odpovídajících investic kupodivu sám od sebe nezlepšil. Bohužel ani já jsem za svých 40 letech života ve městě nebyl svědkem péče řádného hospodáře o samotný objekt. Jedná se však o jeden z architektonicky nejcennějších novodobých objektů ve městě navrhnutý veleslavným architektem Josefem Gočárem a asi nejsem sám názoru, že by město nemělo objekt pouze zbaběle opustit a nechat ho spadnout (resp. nehledat mu tak dlouho využití, až spadne). Je to objekt v krásném prostředí na přístupném místě, se zajímavou historií, se zahradou, kde se dá v průběhu roku plno aktivit realizovat pod širým nebem. Nedostatek parkovacích míst v přilehlých ulicích by se při troše snahy dal řešit umístěním přiměřeného parkoviště na části zahrady. Ovšem muselo by se chtít a problémy nenechat snad úmyslně bobtnat do té míry, že se pak najde spasitelské řešení přesunutím do jiného objektu.
Obr. 3 Pohled dle dokumentu na současný stav objektu Domu dětí a mládeže Jednička z dokumentu „Dvůr Králové – hledání programu pro Mayerovu továrnu a Slavoj“ názorně ukazuje stav objektu, který nehýří přemírou péče. Všimněte si detailů, pobaví. Pokud si dobře vzpomínám, ta Škoda Forman této barvy tam stála i před 25 lety.
Inspirace a možnosti
V případě výše zmíněné analýzy se necháváme inspirovat Střediskem volného času v Trutnově, které má k dispozici 21.000m2 včetně venkovních ploch. Reálně uvažujeme nad přesunem z objektu DDM Jednička ze stávajících prostor v ulici Spojených národů o rozloze včetně venkovních ploch 9.500m2 do objektu 3.NP v Mayerově továrně o ploše cca 1000m2 v husté zástavbě a bez rozumného potenciálu venkovních zelených ploch. Celková plocha areálu Mayerovy továrny včetně staveb nijak zásadně nepřekračuje plochu 5.000m2 bez žádné stávající vegetace, nepočítáme-li stromy ve žlabech a na střeše objektů. Nutno dodat, že část pozemku stávajícího umístění DDM je silně svažitá, se vzrostlou vegetací (že by lanový park jako v Trutnově?), část je ale jako stvořená pro venkovní aktivity včetně hřiště pod areálem.
V případě Mayerovy továrny by jistě šlo o umístění v nově budovaných moderních prostorách, avšak bez reálného dostatku zeleně či venkovních ploch. Potřeby vnitřních ploch vystihuje jedna věta z dokumentu: „Celé DDM v dnešních parametrech by se vešlo do jednoho patra Mayerky, nebo do budovy Slavoje.“ Stav současného návrhu a použitelné budoucí dispozice jsou nejasné, vzhledem k nejasné „promořenosti“ celého severního objektu. Pracuje se s velmi hrubými odhady, možný výsledek je i vkládání nového železobetonového skeletu do historických obvodových stěn. Poznámky o tom, že venkovní aktivity lze přesunout na nádvoří či střechu objektu, už zase nabírají fantaskních rozměrů. Zakážeme dětem si na střeše hrát s míčem, aby míč či jiný neposedný předmět nespadl na projíždějící auta či lidi na chodníku anebo střechu zasíťujeme, když jsme se ještě donedávna bavili o architektonickém rázu a skvostu v centru města? Nebude to nakonec vypadat jako venkovní prostory nápravných zařízení se zvýšenou ostrahou? Nebo je ideální umístit hřiště na nádvoří, ať tvoří jistě netradiční kulisu přilehlého kostela? Dává někomu tento kompromisní návrh smysl? Za vysoké náklady vyženeme děti do centra města bez rozumných venkovních prostor a najednou pro nás zeleň u nového objektu DDM není vlastně vůbec důležitá. Chceme děti environmentálně poučovat v nově uvažovaném objektu Hájenky, ale přestěhujeme je protikladně do betonu bývalé továrny bez zeleně? Pak bude možná pozdě na to chtít se ptát: „Co děti, mají si kde hrát?“
Jak velká má být Jednička?
Proč v případě stávajícího umístění Domů dětí a mládeže Jednička neuvažujeme s potenciálem přilehlého dopravního hřiště a okolních prostor, vzdáleného od pozemku DDM jednička pouhých 30 m přes silnici v rovném přehledném úseku, s čím navýšíme potenciál lokality o cca 15.000 m2, tedy budeme mít potenciál vyšší než v Trutnově, celkem 25.000 m2? Připomínám, že dopravní hřiště je plné zeleně, jen je tak nějak „po dvorsku“ takové trošku ušmudlané.
Proč nepracujeme se stávajícími lokalitami, do kterých se posledních několik desítek let adekvátně neinvestovalo a reálný stav vypadá zanedbaně, neaktuálně, omšele a stále vymýšlíme nové projekty s mizivou šancí následné realizace. Za neutěšený stav objektů a lokalit přeci nemůže nic jiného než přístup města a jeho organizací k nim.
V případě, že chceme jít prověřenou asijskou cestou, tedy cestou kopírování podařeného projektu v Trutnově, je nutno komplexně kopírovat vydařené realizace, ale taktéž je nutno uvažovat proporcionálně. Jako město jsme oproti Trutnovu poloviční, jako spádová oblast přibližně taktéž. Naše rozpočtové možnosti jsou také cca poloviční, přičemž kondice veřejných financí ve Dvoře Králové nad Labem není tímto stylem dlouhodobě udržitelná, jelikož je deficitní. Navíc jsme obec s vysokým průměrným věkem ve srovnání Královehradeckého kraje, který se ještě navíc poměrně rychlým tempem zvyšuje. Máme zde tedy maximálně polovinu dětí ve srovnání s Trutnovem. A naše děti opravdu nejsou dvojnásobně rozměrné, postačí tedy počítat s velikostně přibližně polovičním řešením.
Nové zadání náplně Mayerky
Vedení města stále nepracuje s reálnými možnostmi města, snad jako by chtělo trumfnout okolní vydařené projekty. Anebo má neukojitelnou touhu tvořit velké, nepřehledné, nákladově neuhlídatelné projekty. Sice se do projekčních prací Mayerky „nasypalo“ několik desítek milionů korun českých, ale projektuje a analyzuje se stále dále, přičemž víme stále méně. Vítejte v ráji projektů, plánů, studií, průzkumů a blahem se tetelících projektantů, které tvoří většinu objemu do šuplíku. Vyhovuje to snad i umu manželů Grimmových, jakožto dvorních projektantů Mayerovy továrny, že plody jejich práce jsou jen nezdařenými ambicemi některých lidí ve vedení města a nevedou vlastně vůbec k ničemu?
Přijde Vám to celé neuvěřitelné? Bohužel není. Dne 10. června 2024 (v termínu konání uzavřené pracovní schůzky zastupitelstva) na základě 10 přítomných zastupitelů z celkového počtu 21 zastupitelů došli k závěru: Zastupitelé města souhlasí s představenou koncepcí a zpracovatel projektu byl požádán o dokončení zadání náplně Mayerovy továrny.
Kdo nevěří, ať se seznámí se zápisem z pracovního setkání zastupitelů.
Pikantností na celé myšlence je i fakt, že původní důvod přesunu knihovny Slavoj do budovy Městské spořitelny byla nemožnost instalace výtahu pro bezbariérový přístup. Nynější využití je nazváno jako prostor komunitního charakteru, kam asi osoby s pohybovým hendikepem nebudou mít vstup povolen nebo jen na vlastní nebezpečí. Nemožnost vybudování výtahu nyní již nikomu nevadí?
Pauza od Mayerky
Nenastal už konečně okamžik, kdy si přiznáme, že tento projekt nám přerostl přes hlavu, kloudně nevíme, co s ním, nemá střídmým pohledem hlavu a patu, chybějí nám na něj finance i využití? Nenechme si zatemnit mozek tím, že je třeba a neodkladně tady a teď vymyslet náplň pro nově nabytý obrovský objekt celého komplexu.
Nechme tuto lokalitu nejprve zasanovat a mít jí připravenou pro další období a nápady, které jistě přijdou a mohou být přínosné. Namísto tohoto projektu se začněme starat o stávající městský majetek, organizace, infrastrukturu. Nebo kdo má zájem nadále sypat peníze do díry s názvem „SNY NĚKTERÝCH NAŠICH RADNÍCH?“
Máte také pocit, že ve vedení města chybí typ osobnosti leader a přebývá typ osobnosti neřízená střela či fantasta? Proč zcela dlouhodobě investičně zanedbáváme stávající objekty a radši volíme fantaskní nákladnější cestu výstavby nových objektů a chátrání stávajících. Proč necháme městské organizace dojít do stavu, že jsme pro své okolí směšní? Pro příklad není třeba chodit daleko – Tyršovo koupaliště, dopravní hřiště, DDM, zimní stadion, bývalá škola R. A. Dvorského (budova B Schulzovy sady) a další. A to nehodnotíme veřejné prvky infrastrukturního charakteru (autobusové nádraží, komunikace, prvky veřejné dopravy, vodovody, kanalizace, mobiliář).
Zde je tolik do očí bijící nelogičností a anomálií ve vedení našeho města, že by se chtělo zvolat: „Mars útočí.“
Příště si povíme o plnění květinového a bylinkového snu jedné samoživitelky (jak se ostatně sama prezentuje) aneb když hluboká pouta v městském Odboru investic a správy majetku (RISM) zatemní mysl a mají potenciál plenit městské finance. Materiál, který napoví
Obr. 4 – Autor: Michal Šula, zdroj: Seznam Zprávy
Napovíme klíčová slova: Hájenka, Aneta Blažková, sny, farmářka, zaměstnanci města, stav městských financí
S přáním lepší budoucnosti Dvora Králové nad Labem
Ondřej Mikeš
Vaše komentáře |