REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Tato série článků o varhanách na Královédvorsku si klade několik cílů. V prvé řadě je popularizační hledisko. Varhany obecně jsou téma velice široké a pro mnohé velmi zajímavé. Druhá věc je alarmující stav řady varhan, což se bohužel týká nejen našeho regionu, ale celé ČR. Třetím cílem je rozšířit povědomí a seznámit (nejen) místní obyvatele o konkrétních varhanách na Královédvorsku, protože ve Dvoře Králové i jeho okolí se nacházejí zajímavé nástroje. Tento text může také posloužit návštěvníkům, kteří navštíví Královédvorsko a chtějí mít základní informace o zdejších varhanách.
Dvůr Králové - kostel sv. Jana KřtiteleJeště než se dostaneme k popisu konkrétních varhan, je potřeba vymezit pojem Královédvorsko. Hranice tohoto regionu nejsou ostré, proto jsem pro výběr varhan zvolil nejbližší okolí. Základem jsou kostely, které spadají pod římskokatolickou farnost Dvůr Králové nad Labem, ale pro doplnění jsem připojil i několik dalších, které jsou v blízkém okolí a pod tuto farnost již nespadají. Kromě kostelů římskokatolické církve, jenž tvoří základ, jsem doplnil i dvoje varhany nacházející se v kostelech dalších církví ve Dvoře Králové (Československé husitské a Českobratrské církve evangelické). Informace o těchto dvou varhanách zatím nebyly publikovány.
Celkem jsem pro tuto sérii vybral 22 varhan, a to v následujících místech (řazeno abecedně): Bílá Třemešná, Dubenec, Dvůr Králové - kostel římskokatolické církve sv. Jana Křtitele, Dvůr Králové – kostel Církve československé husitské, Dvůr Králové – kostel Českobratrské církve evangelické, Hajnice, Horní Brusnice, Chotěborky, Choustníkovo Hradiště, Chvalkovice, Kocbeře, Kohoutov, Kuks, Lanžov, Třebihošť, Velichovky, Velký Vřešťov, Vítězná - Kocléřov (U studánky), Vítězná - Kocléřov (kostel sv. Václava), Vlčkovice, Zvičina a Žireč.
Výše zmíněné varhany budou popsány Žireč - kostel sv. Annyv následujících šesti dílech, přičemž v každém dílu bude popsáno několik nástrojů. Řazeny budou chronologicky, tedy od nejstarších po nejnovější. V každém z dílů bude také zmíněna oblast, která se k dotyčné skupině varhan váže. V následujících dílech tedy budou zahrnuty informace o varhanářích a varhanářských rodech, přestavbách varhan, tovární výrobě varhan, ochraně a péči o varhany, ale také o opravách varhan, možnosti jejich financování a další.
Pro přehlednost celého cyklu uvádím rozdělení jednotlivých dílů:
2, Nejstarší nástroje do roku 1800
Chvalkovice, Velichovky, Vítězná - Kocléřov (kostel sv. Václava)
3, Varhanáři J. A. Barth a J. Barth – varhany z 1. poloviny 19. století
Žireč, Horní Brusnice, Vlčkovice, Kocbeře
4, Varhany 2. poloviny 19. století
Zvičina, Velký Vřešťov, Vítězná - Kocléřov (U Studánky), Chotěborky
5, Varhany z počátku 20. století
Hajnice, Třebihošť, Dubenec, Lanžov, Kohoutov
6, Nástroje firmy Rieger
Kuks, Choustníkovo Hradiště, Bílá Třemešná
7, Varhany ve Dvoře Králové nad Labem
Katolický kostel sv. Jana Křtitele, Husův sbor, kostel Českobratrské církve evangelické
Horní Brusnice - kostel sv. MikulášeJe smutným faktem, že čtvrtina z těchto varhan je zcela nebo z větší části nefunkční. Většina nástrojů se dá s určitými omezeními použít, ale jedním dechem lze podotknout, že vyžadují opravu. Varhan, které jsou ve výborném stavu a jejich dispozice umožňuje liturgické i koncertní využití, je jen několik. Bezesporu největším a v mnoha ohledech nejvýznamnějším nástrojem na Královédvorsku jsou varhany firmy Rieger v římskokatolickém kostele sv. Jana Křtitele ve Dvoře Králové. V současné době ale patří do skupiny varhan, které potřebují naléhavě opravu. Významné jsou i některé další nástroje, zejména ty, které neprošly přestavbou nebo úpravou dispozice.
Opravy varhan jsou dnes celkem běžnou záležitostí a financování je možné z mnoha zdrojů, kterými jsou dotace z ministerstva kultury, krajů, Evropské unie, dále příspěvky z různých nadací, benefičních akcí, měst, obcí a podobně. Mnohdy stačí iniciativa farnosti, obce nebo jednotlivců, která vede k zahájení opravy, na níž pak může přispět každý z nás.
Cílem není vyčerpávající popisChoustníkovo Hradiště - kostel Povýšení sv. Kříže jdoucí do nejmenších podrobností, který by zúžil okruh čtenářů pouze na několik odborníků, ale dostupnost a srozumitelnost i pro širší veřejnost, která má jednoduše zájem o varhany (nejen v okolí Královédvorska). V textech se samozřejmě nevyhneme odborným výrazům, které se pokusím vysvětlit hned v úvodu nebo v dalším průběhu. U každých varhan bude kromě popisu a základních údajů o nástroji i několik fotografií, které mají nezastupitelnou roli.
Pro srozumitelnost textu je nutné stručné seznámení (pro znalce připomenutí) se základními pojmy týkající se varhan. Vyčerpávající informace je možné získat například v publikaci Nauka o varhanách (Editio Supraphon, Praha 1984) od Vratislava Bělského.
Varhany patří do skupiny vzduchových nástrojů – aerofonů a jejich části lze rámcově rozdělit do několika oblastí – varhanní skříň, píšťaly, vzduchová soustava (měchy, vzduchovody a vzdušnice) a další části (hrací stůl, rejstříkové sklopky či manubria, traktura, pomocná zařízení jako crescendový válec, ovládání žaluzie, pevné a volné kombinace apod.). Všechny tyto pojmy budou pro lepší pochopení popsány a vysvětleny u konkrétních nástrojů.
Dvůr Králové - Husův sborVzhledem k formě textů, které budou vycházet na pokračování, se netradičně již v úvodu krátce zmíním o pramenech a literatuře. O varhanách v našem regionu zatím nevyšla žádná podrobná ucelená publikace. Hlavním pramenem tedy byla osobní návštěva a prohlídka každého nástroje. Dalším zdrojem informací je kniha Varhany královéhradecké diecéze (Garamon, Hradec Králové 2007), jejímž autorem je diecézní organolog Václav Uhlíř. Tato kniha zahrnuje všechny varhany královéhradecké diecéze, přičemž je u každých varhan uvedena fotografie a v několika větách i stručné základní údaje o daném nástroji. Z této publikace jsem čerpal některá technická a historická fakta.
Jedním z cílů tohoto textu je rozšířit povědomí o varhanní kultuře. Sem spadá i opomíjená oblast, kterou je ochrana a péče o varhany, zejména ty historické nebo jiným způsobem unikátní. Proto zde uvádím i odkaz na publikaci Péče o varhany a zvony, jejich památková ochrana (Národní památkový ústav, Praha 2006), jejímž autorem je hlavní organolog Národního památkového ústavu Petr Koukal.
Varhany mají v mnoha ohledech svůj půvab a ušlechtilost. Záleží jen na nás, jak se jimi necháme inspirovat.
Vaše komentáře |