REGIONY | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Socha je kombinací pískovce a kovu, je vysoká bezmála 180 centimetrů a váží téměř 5 tun. Autorem původního návrhu a pískovcových částí sochy je kameník Jan Brož, železné části vyrobil umělecký kovář Pavel Vágner, oba ze Dvora Králové.
Instalace sochy, která se skládá z více dílů, potrvá několik hodin bez omezení dopravy. Poté, co dojde k usazení pískovcových částí, složí kováři na místě z železných profilů hrudní koš zvířete. Okolí sochy doplní kačírek, tedy drobné oblázky různé velikosti. Hlava Súdána bude směřovat do Sladkovského ulice, směrem k muzeu a zoo, zadní část bude natočena ke gabionu pod bytovými domy. V soše je ukryt tubus, ve kterém jsou kromě vzkazu pro budoucí generace uloženy také dobové noviny a další drobnosti.
Nosorožce tuponosého severního bílého se jménem Súdán přivezl do tehdejšího Československa v roce 1976 přivezl zoolog a ředitel královédvorské zoo Josef Vágner. V loňském roce musel být ze zdravotních důvodů utracen, na světě tak už zbývají pouze dvě samice nosorožce tuponosého severního bílého. Súdán tak symbolizuje vyhynutí jednoho druhu vlivem chování a jednání člověka. Odkaz na místní zoo v podobě zvířete se stal jedním ze 4 finálních motivů navrhovaných pro umístění na křižovatce u oční školy ve dvoukolové anketě vyhlášené městem. Dvorská zoo se aktivně podílí na záchraně nosorožců ve volné přírodě. Jeden z největších projektů na jejich záchranu proběhl nedávno, kdy v neděli 23. června začala přeprava pěti nosorožců černých východního poddruhu ze Dvora Králové do Rwandy, národního parku Akagera.
„Ze čtyř finálních návrhů nakonec hlasování jednoznačně vyhrál motiv zoo nebo motiv zvířete zoo. Původně se uvažovalo o tom, že by mohl být na soše i znak města, který v hlasování veřejnosti skončil na druhém místě, ale od té myšlenky se upustilo. Na základě návrhu Jana Brože byl nakonec vybrán nosorožec, který odkazuje na místní zoologickou zahradu,“ informoval o průběhu výběru sochy starosta Jan Jarolím.
Výroba plastiky trvala přes čtvrt roku. Kamenické práce místního kameníka Jana Brože probíhaly v kamenolomu v Dubenci, odkud pískovcové kvádry pocházejí. Kovové části vznikaly v kovářské dílně Pavla Vágnera.
Město Dvůr Králové nad Labem za samotné dílo zaplatilo v součtu 384.000 Kč.
Kateřina Sekyrková
Zdroj: mudk.cz
Vaše komentáře |